Ahoj Pane Bože
Milý Pane Bože,
Doufám, že se nezlobíš že ti píšu a máš na mě chvilku čas. Určitě máš ve své kanceláři plno takových dopisů, ale já tě chápu. Dospělí vždycky říkají: „Nemám čas, počkej…“ Ale ty máš čas vždycky viď?
Jak asi výš víš budu se připravovat na první svaté přijímání a pan farář nám řekl abysme ti napsali dopis o čem chceme. Prostě dopis. Tak píšu.
Víš, já vím že tu jsi, ale chtěla bych tě vidět. Možná jsi tak malý, že jsem tě přehlédla. A nebo třeba naopak, ale maminka říká, že musíme věřit srdcem. Že tě poznám.
Nevím, co ti mám psát kdyš o mně všechno víš. Spíš bys mi měl psát ty… A víš taky o Michálkovi, že je v nemocnici? Je to můj malý bráška, ale štve mě, že ho má mamka s tátou radši, než mě. Ale teď mi to neva, protože chci, aby ses o něj postaral. Líp než ty sestřičky. On se jich asi bojí. Nebo je nechce vidět. Maminka říkala, že pořád spí. Už týden spí. A teď je z toho celá špatná a pořád nic nejí, protože se o Míšu bojí. No a táta zase nadává, že na něj měla dávat větší pozor. Že měla skontrolovat zábranu na schodech, ale to víš, Míša je ještě malý, je mu teprve šest měsíců… Nevěděl že tam nemá lézt. Ale leze rychle. Myslím, že z něho bude světový závodník na dlouhý tratě.
Ve škole jsme měli napsat, čím bysme chtěli jednou být. Vzpomněla jsem si na Míšu a na ty sestřičky a najednou mě to napadlo. Napsala jsem „Zdravotní sestra“. Kdybych tam byla já, určitě bych Míšu probudila. Postarala bych se o něj. Už mi chybí. Postarej se teda o něj, jo?
A víš co? Ve škole jsme se bavili o náboženství a paní učitelka se ptala kdo je věřící. Nikdo se nehlásil. Bylo mi smutno že v tebe nikdo nevěří. Ale já jo. Zvedla sem teda ruku a paní učitelka se ptala proč. Já jsem to ale neuměla říct. Nebo vysvětlit. A pak se přihlásila Bětka. Podívala sem se na ní a Bětka řekla že v Boha taky věří. "Že je to její nejlepčí kamarád". To je ono, ty seš MŮJ NEJLEPČÍ KAMARÁD!
Možná bych to teda měla přepsat…
Tak se měj tam v nebi krásně.
Ahoj, můj nejlepčí kamaráde!
P.S. A NĚKDY MI NAPIŠ…
Tvá Anička, 9 let.
Moc milé....<br />
snad Aničce brzy někdo řekne, že Pán Bůh nám taky píše - je to dopis pěkně dlouhý, ale stojí za to ho číst. Stejně si říkám, kdy někoho napadne místo Bible napsat na obálku Psaní z nebe.
:):)
Kristý moc pěkné:))))))))))))nebo bych asi spíš měla napsat Aní moc pěkné!:))))))))))))Ať je to jak chce je to zajímavý dopis a jsem ráda že i Anička ví, kdo je její nejlepší přítel!:)))))))))))I já jsme si to zhruba v Aniččině věku uvědomila!:)))))))))))))
krásný
moc pěkný Kiki :-):-):-)
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.