Přes plot

19. 8. 2012 21:13
Rubrika: Živote | Štítky: zdar2012

Z dálky podium vypadá opravdu velkolepě. Zkouším si tedy představit, jak to tu u nás ve Žďáře bude vypadat zítra. Těším se na moji-naši krásnou církev, rodinu. V davu možná ještě víc vynikne ta různost, jako když se na mozaiku díváte zblízka. V této rodině klidně potkáte vedle zasnoubeného páru paulána s růžencem a kousek od něj kluka s dredy. Miluji všechny ty různé barvy skleněných sklíček tvořících jeden krásný obraz, vytvořený podle Originálu.

Mířím rovnou za nosem k podiu a zaposlouchám se do ladícího se orchestru. Jak moc si přeji, aby nás tohle setkání všechny naladilo na správnou notu, totiž na Boží melodii!

Jdu blíž a právě procházím kolem ramp pro skateboardisty. Ti k mému překvapení stojí úplně nahoře na jedné z nich- trochu tedy zpomalím. Na podiu se změnil program; domýšlím si, že je to nacvičování děkovačky po mši. „A teď dá otec biskup požehnání, ve jménu Otce, i Syna, i Ducha svatého.“ Skejťáci si neodpustí sprosté řečičky a nadávky směřované k nebi, ale stojí tam a poslouchají. Také oni teď dostali požehnání, i když o tom ještě neví.

To je takový můj první intenzivní zážitek, který se mi v průběhu setkání připomínal spolu s větou z evangelia: Když Ježíše nalezli, řekli mu: „Všichni tě hledají.“ Ti kluci byli jako vystřižení z moderního podobenství o Zacheovi. Mohli odejít, ale oni stáli nahoře a poslouchali, i když plivali a uráželi. Byli obrazem všech těch hledajících Zacheů. Večer jsem tu samou větu opakovala při modlitbě. Pane, všichni tě hledají! A já kolem těch kluků šla a ani je nepozvala. Vždyť ty sám víš, kolik lidí tě hledá a kolik jich už za den zůstane za plotem a my je nepřijmeme. Prosím, ať toto celostátní setkání není setkáním jen pro nás, ale hlavně pro ty „za plotem“. Ti Tě potřebují poznat!

Pán Bůh mi připomněl jednu bolístku církve. Totiž tu, že je nebezpečné tvořit uzavřenou církev. „Církev uzavřenou do kostelů. Však to znáte- ve společenství je všechno v pohodě, jenže křesťané by měli vyjít ven a svědčit o Kristu těm venku. A to chce odvahu. Jak svědčit? Je to jednoduché, vlastně jsem vám přijel říct jenom dvě slova- Nebojte se!“ Říkal Jiří Strach ve své přednášce a povzbuzoval nás, abychom se nebáli, že od nich budeme odcizeni- to spíš oni budou odcizeni od Pravdy. A že se při svědectví nemáme povyšovat, k čemuž dnešní doba přímo vybízí, protože dnes je doba osobností a každý chce být osobnost. Nejdřív by člověk měl být pokorný a k nevěřícímu člověku by se měl ještě více sklánět.

Pročítám se poznámkami ze svědectví o Chiaře Badano, která tohle dokázala. Nevyšla do světa, ale svědčila na nemocničním lůžku. Její utrpení, tak podobné utrpení Ježíšovu, bylo svědectvím její lásky k Němu a k nevěřícím, které chtěla mít v posledních minutách smrti u sebe. Vlastně u Boha! Toužila, aby se ti mladí, kteří ji viděli těsně před odchodem Domů, setkali ještě tady na Zemi skrze její utrpení s Ježíšem! To je úžasné. A ještě úžasnější je, že my i teď žijeme po boku svatých, já tomu věřím, a když si to teď říkám nahlas, běhá mi mráz po zádech. Ten večer jsem si uvědomila, jakou zodpovědnost mi Pán Ježíš dal- moje svědectví má obrovskou sílu! To, jaký život žiji, jak miluji, toho si lidé všímají. Jsme jako na divadelních prknech a svět se na nás kouká. Jakou roli ale hraji? Není to lehké nastavit si zrcadlo, ve kterém vidím svoji slabost. Bez Ježíše tu roli dobře neodehraji.

V tom mém hledacím období, jak jej teď nazývám, jsem slyšela povzbudivá slova o hledání Boží vůle. Nevíme, jaké plány má s námi Pán Bůh do budoucna, k čemu nás použije třeba za deset let. Můžu však žít podle svědomí každou konkrétní chvíli. Tak budu malými krůčky postupovat k Božímu povolání. Nazvala bych to: Neusnout na vavřínech. Jak hezky říkal Marek Orko Vácha- bylo by zvláštní, kdyby se čtyřicetileté dítě neustále ptalo na vůli rodičů. Je potřeba se rozhodovat. A když toto rozhodnutí předem svěříme Pánu Ježíši, on nám požehná. Západní civilizace má problém žít v přítomnosti. Za sebou nás tíží minulost, před námi plánujeme budoucnost, a přítomnost nikde. My nežijeme z plánování budoucnosti, ale právě z přítomnosti. Je potřeba žít každou vteřinou a připodobňovat se Bohu. Žít tak, aby „teď“ byla žitá modlitba. Díky, Orko! Vím, že moje povolání je být opravdu křesťankou- teď a tady něco dělat. Vylézt z archy, aby se svět neutopil. Konkrétní povolání má pro mne jistě připravené Pán. Teď se musím snažit objevit a využít ty dary, tu výbavičku charismat, kterou mám od Pána Boha.

Vracím se do davu, kde obrazy malované před několika dny ožívají. Sestřičky a bratříčci v Kristu, které miluji. Kterého v nich miluji. Trochu mě mrzelo, že jsem neviděla na oltář při proměňování, a pak mě napadlo, Pane Ježíši, jak to asi vyřešíš v nebi? Víš, tady si chce každý zabrat to nejlepší místo, aby viděl. Myslím, že v nebi to musíš mít perfektně zajištěné, aby Ti každý byl stejně blízko:-).

Nedělní mše svatá mě vyslala na cestu. Otec Jan Graubner nás povzbudil, abychom byli svědky. Říkat o Bohu těm nejbližším znamená proměňovat svět. Teď je čas vzít výbavu Ducha svatého a jít za plot, do dílen (jak nazývá Guy Gilbert všechna ta „místa mimo kostel“), a donést ovoce Ducha i jim.

Děkuji tobě, který jsi byl mezi těmi šesti tisíci na CSM, protože v tobě jsem poznala, jak je Ježíš krásný. Nemohla jsem zabránit úsměvu, když jsme při večerní vigilii všichni postupně zapalovali svíce; když jsem viděla kněze, jak spolu s Pánem Ježíšem v rukou jdou k nám; když jsme si dávali požehnání.

Děkuji Ti, Bože, za Tvou krásnou církev, která se snaží být Tvým obrazem.

A prosím Tě, Pane Ježíši, dej, ať se snažíme zůstat svátostí živoucí lásky. Ať nepromarníme ani vteřinu a stále přinášíme tolika potřebným tu lásku, kterou bez ustání hledají. Ať se nebojíme a přelézáme přes plot za těmi, kdo Tě neznají, abychom se za Tebou vrátili ruku v ruce s nimi. A ze všech sil ať se snažíme do posledního dechu v Tobě žít. Amen

Zobrazeno 1359×

Komentáře

petisek

Moc hezké. Děkuji.

Fanóch

Díky za skvělý článek! Zahlédl jsem Tě tam.

suposlav

Krásně napsané

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio