Hledá se: Boží vůle

2. 1. 2012 19:16
Rubrika: Živote

Tohle mé životní období je charakteristické dvěma skutečnostmi.

Tou první je, že větu "A kam plánuješ jít po maturitě?" slýchávám stále častěji, a to v různých obměnách, od různých lidí, s různou dávkou zvídavosti. A různě často. Někomu nestačí moje vyhýbavá odpověď "Nevím" (taktéž řečená v různých obměnách a zaobalená do více slov), a tak se zeptá ještě jednou. Nebo víckrát. Nebo vůbec.

Skutečnost druhá je ta, že čím více se v diáři přibližuji k oněm zvýrazněným dubnovým a květnovým dnům, tím více se bojím. A tím více hledám. Ne co já chci, ale co pro mě chce Bůh. Tedy- hledám Boží vůli.

Možná, že je to úplně naopak, než by kdo jiný čekal, že se bude student-maturant vnitřně trénovat. A možná, že bych opravdu měla začít u sebe, hledat MOJI vůli, MOJE přání, MOJE talenty. MOJI vysokou školu a MŮJ budoucí život, všechno nejprve u sebe, ujasněte si, co vlastně chcete; jaké jsou vaše cíle, vaše kariéra; máte n e o m e z e n é možnosti; jste chytří- budoucnost národa. Nebojte se- člověk je sám sobě nejlepším rádcem!

Opravdu?

Odvážně se přiznávám, že kdybych si měla být sama sobě rádcem, dobře bych určitě nepochodila, to mi věřte. Mám problém dotáhnout věci do konce a moje nápady jsou často otitulovány jako (cit.:) naivní, idealistické, nerealizovatelné. Kde ta holka lítá? .. Budoucnost je tak křehká, když do ní člověk jde sám. A je tak velkolepá, protože Bůh má pro každého z nás Poslání. Právě pro důležitost budoucnosti starostlivě opatrované Bohem jsem se začala bát, abych neudělala chybné rozhodnutí a nejednala jak nějaký kariérista, který si zacpe uši a pak jedná.

Ale kde najdu Boží vůli?

Prvním místem, které mě napadlo, byla babiččina knihovna. Našla jsem si odpovídající knihu, jejíž titul "Jak hledat a nalézt Boží vůli" svítal nadějí, že mi bude napovězeno, pomoženo a já ji jistojistě najdu. Knížka ke mě ale (k mému překvapení) vůbec nemluvila a i když jsem se přemáhala, abych se soustředila, písmenka mi nedávala význam. Když jsem už potřetí četla jednu a tu samou stranu, bylo to pozdě večer, pochopila jsem, že v náročné knížce Boží vůli nenajdu. Návod na Boží vůli, pokud nějaký existuje, je určitě jiný. Takový, kterému by rozuměli všichni.

Snažila jsem se dál. Nevzdávala jsem to. Bod druhý: ze zoufalosti jsem si objednala Učitelské noviny. 76 škol, tisíce oborů. Dobře, Bože, podívej, je tu toho spousta a někde mě určitě chceš mít. Sama to ale nezvládnu. Proberu to s rodiči- možná na ty jsem zapomněla, za nimi jsem měla jít nejdřív. Po rozhovoru s maminkou jsem si ale nebyla jistá, jestli vůbec něco, k čemu se odvážím, je dobrá věc. Pohádaly jsme se a tatínek je smutný, že nechci do Prahy.

Pozdě v noci. Nevěděla jsem, kde jinde hledat, a tak jsem šla přímo za Ním. Řekla jsem mu všechno, že mám strach a že chci hledat Jeho vůli. A že nevím, jak. Že vím, že mám v nějaké komnatě duše ukryté semínko, které už klíčí a rádo by vykvetlo- to je totiž posláním každého semínka. A že mám jeden velký sen, který ví jenom On a já a třeba je to právě to Poslání, ze kterého jsem kousek objevila.. Slzy se mi kutálely jako hrachy a v tu chvíli mi Bůh dal poznat, že bez něj nejsem nic. Chvíli poté jsem si uvědomila, že i když jsem chtěla hledat Jeho vůli, v bodě jedna i dva jsem iniciátorem byla- zase já.

Vysmrkala jsem se a otřela tváře: Začít se musí s Bohem. Jenom u něj dostanu návod a jistotu, že jdu dobře. Kde jinde hledat Boží vůli, než u Boha!

I když moje do nebe volání nepřestalo, myslím, že je to tak dobře. Je to jako bolavá žízeň, která přetrvává, protože dostává napít. Hledání Boží vůle je cesta za poznáním, které ale tady, na zemi, neskončí. Člověk musí neustále volat k Pánu, a on se postará. Obdarovává nás, poučuje, vede.

Poslala jsem přihlášky. A i kdybych udělala tu nejneuváženější blbost, vím, že Pán se postará, a že všechno může změnit, protože jsem mu odevzdala svoji budoucnost.

Moji kamarádi a signáloví čtenáři, pomodlete se prosím za vaši sestru Kiki. Ať se Boha nepouští. A tady je modlitba ode mě, slepeno z veršů z Bible.

Drž mé kroky ve svých stopách, aby moje nohy neuklouzly.

K tobě volám a ty odpovíš mi, Bože,

nakoň ke mně ucho, slyš, co říkám. (Žalm 17)

Nauč mě plnit tvou vůli, vždyť jsi můj Bůh.

Kéž mě tvůj dobrotivý duch vede po rovné zemi! (Žalm 43)

Zobrazeno 1180×

Komentáře

voda-zpívající

díky za svědectví

deFlegmatique

Joj, pěkné, to k čemu dospěla jsi dobře si pamatuj, maturita zdaleka není posledním hledáním Boží vůle. Kéž Ti žehná!

Fanóch

Úplně jako já před rokem, až na to, že si to pořádně přiznávám až teď... no ale myslíš, že teď už mám jasno?

wozembouh

A kam sis dala ty přihlášky, Kiki?

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio