Ježíšek je duch

25. 12. 2010 19:55
Rubrika: Živote

"Jsem vystresovaná!" To byla věta, kterou moje sestřenice opakovala v různých intervalech po celý Štědrý den, už od rána. "Já jsem tak vystresovaná.." Na tom by nebylo nic neobvyklého, až na to, že mojí sestřenici je pět let. Nevím, od koho tuto frázi pochytila; jisté ale je, že samou netrpělivostí se nemohla dočkat, jestli Ježíšek přijde, nebo ne.

Je už takovou rodinnou tradicí, že na Boží hod vánoční se celé příbuzenstvo sejde u babičky, kde obědváme, zpíváme, ujídáme cukroví a povídáme si. Zazvonil zvonek a ve dveřích se jako první objevila sestřenice, očíčka rozzářená jak světýlka na vánočním stromečku, plnou náruč hraček.

"Kačenko, tak co, přišel Ježíšek?" mrkla jsem na ni.

"Přišel!" culila se a vběhla do pokojíčku, kde rozprostřela své hračky a předváděla mi jejich funkce.

To samé se opakovalo u další pubertální sestřenice a sedmiletého bratrance, který nedávno zjistil, že Ježíšek dárky nenosí. Prý jim to řekla paní katechetka v hodině náboženství. A já si sama pro sebe říkala, jestli jsem byla tak dětinská nebo staromódní, když jsem na Ježíška věřila do svých asi deseti let.

Přisedla jsem si ke Kačence a ta se se mnou začala bavit o Štědrém dnu. Řekla mi taky se sklopenýma očima, že ví, že zvonil tatínek. Moje přesvědčování o opaku ji ale vůbec nepřesvědčilo. Najednou jsem si uvědomila, že malinká Kačenka má hned o důvod víc ztratit víru v to hezké, v co věří všechny děti a co k vánocům prostě patří, stejně jako dárky, koledy a vánočka. Měla paní katechetka právo právě o tohle děti připravit? Pamatovala jsem si, že se zjištěním opravdových dárkonosičů jsem ztratila právě to tajemné očekávání, okukování a zvědavost. A tak jsem jí prozradila, jak jsem Štědrý den prožívala, když jsem byla stejně stará, jak ona. Dopodrobna jsem jí vypravovala všechno to nekonečné čekání, okukování skrz klíčovou dírku do pokoje a hlavně zvědavost, která mě sžírala vždycky, když jsem zase nestihla při cinkání zvonečku seběhnout ze schodů a dohonit Ježíška (přála jsem si ho vidět). Ujišťovala jsem ji, že stejně vystresovaná jsem byla každý rok taky, včetně tohoto. A že jsem taky koukala z okna, jestli Ježíška neuvidím letět kolem.

Kačenka se nedůvěřivě zatvářila. "A to nevíš, že Ježíšek je duch? Nemůžeš ho vidět."

Upřeně na mě koukala svýma vykulenýma modrýma očima. Tak, Ježíšek je duch a vánoční kouzlo, které mají znát všechny děti, mizí. Dva názory na Ježíška a nedůvěřivé oči Kačenky.

"Myslím si," začala jsem rozvážně, "že právě proto si každý může představit Ježíška, jak chce. Protože ty ho vidíš tamhle v Betlému v jesličkách, ale já jsem ho taky nikdy neviděla nadělovat dárky. Představovala jsem si ho jako malinkatýho kluka s křidýlkama."

Kačenka se uchichtla, ale poznala jsem, že jsem si ji získala. Myslím si totiž, že právě tenhle vánoční příběh by si děti měly pečlivě hlídat a žít ho, aby ho pak mohly vyměnit za ten, který známe my- že tím největším darem je totiž právě Ježíšek.

Zobrazeno 2217×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio