Dej mi směr a já půjdu

14. 10. 2008 7:41
Rubrika: Myšlenky

Kéž by víc mladých, ale i ostatních lidí dokázalo říct tuto větu… Obzvlášť mladých, protože mnoho jich ztrácí smysl života právě v tomto věku. Chtěla jsem vám ukázat článek, který se vztahuje k jednomu medjugorskému svědectví bratra Johna Paula Maryho, dříve známého pod jménem Paddy Kelly. Moc hezky a pravdivě mluví o situaci některých mladých, kteří si marně hledají své vlastní cíle a neví, kudy jít a za kým se obrátit. 

   

--- Pro mnoho mladých lidí jste byl jako hudebník idolem. Máte nějaké zvláštní přání ve svých modlitbách, které byste chtěl, aby tyto mladé provázelo? 

   

Br. J. P. Mary: Ve svém svědectví v Medjugorji jsem řekl, že jsem si na začátku svého obrácení k Bohu kladl tři otázky: Kdo jsem, odkud přicházím a kam jdu. A když se člověk setká s Bohem díky Ježíši, dostane na ně odpověď. 

   

Z Centra pro prevenci sebevraždy v Berlíně jsem zjistil, že v Německu 75% mladých mezi 14-24 lety nějakým způsobem překonalo fázi snahy o sebevraždu. V e Francii říkají statistiky, že 8% všech třináctiletých dívek má pokus o sebevraždu za sebou!  Je jednoznačné, jak je společnost v dnešní době zkažená. Podle toho platí, co často říkal papež Jan Pavel II. O té tzv. „kultuře smrti“. Já myslím, že všechna pomoc pro mladé lidi, která bývá nabízena, spočívá v tom, že poznají Boha. V evangeliu sv. Jana je jedno místo, krátce před zprávou o utrpení Ježíše Krista, kde Ježíš říká: „Svět má poznat, že miluji Otce-Boha.“ (Jan 14,31). 

   

Jsou to slova, která v sobě stále nosím: Každý pokřtěný křesťan má v sobě Kristův život. A že každý člověk, především mladí lidé, by měli poznat svého Otce-Boha, svého opravdového Otce, to je mé přání, můj sen, za to se modlím. Neboť když Boha poznají, má život smysl. Potom není zbytečné nic, co na zemi konáme. 

   

Já sám jsem zažil, jak Panna Marie vede k Ježíši a Ježíš vede k Bohu. Medjugorje hrála pro mne na této cestě velkou roli. Přál bych si, aby toto prožili všichni mladí lidé. (www.kath.net

   

A to napsal člověk, který sám na sobě zažil tu situaci, kdy jste úplně na dně a stále se ptáte a nedostáváte odpovědi. Nebo, spíše je nevidíte srdcem. Tento mladý člověk stál totiž také tvář tváří smrti, kdy už nevěděl, co má dělat, jaké je jeho poslání. Ale v tu chvíli, když stál v okně vysoké budovy, si uvědomil, že ho Ježíš miluje. Miluje ho tak, že pro něj zemřel na kříži. V tu chvíli se něco stalo a tento mladý člověk beze smyslu života najednou plakal radostí. Jeho život se obrátil a jeho srdce se obrátilo. On poznal, že je Někdo, kdo ho miluje a slyší jeho volání. A poznal to doslova za pět dvanáct, kdy stačilo málo a ruka by sklouzla po okenním parapetu… 

   

Když si pročítám toto nádherné svědectví o tom, jak Ježíš dokáže změnit životy, dívám se i na druhou stranu a vidím, že plno blízkých kolem mne hledá a nějak podvědomě tuší, že něco takového existuje… Najednou si promítám stránky Nového zákona, vidím Letnice, Duch Svatý je seslán na apoštoly a ti s neuvěřitelnou energií a nadšením chodí po světě a hlásají tuto radostnou zvěst. Jsou doslova zapáleni tím ohněm, který hoří v jejich duši. Vidím apoštola Pavla, jak káže a stovky, dokonce tisíce zvědavých očí bloudí po jeho tváři a všichni tito lidé poslouchají jeho svědectví. Pak vidím trpící apoštoly, kteří pro Ježíše snášeli i pohrdání a posměch, jak to snášel i on sám… Ale přesto se nějaké oči upnou k tomu cíli a najednou vidí správně. 

   

A pak vidím sebe. Mám před sebou ještě nedávnou situaci, kdy jsem prožila s ostatními den mých letnic. Najednou se mi do duše vtiskla pečeť daru Ducha svatého a dokonce mám o jednu patronku navíc. Kristina Terezie z Lisieux… A také vidím, že mám kolem sebe plno zvídavých očí, které po něčem pátrají, možná vědomě, možná nevědomě. A obrací se na mě, ano, a teď prokaž to své svědectví o té lásce… Teď mi řekni, kdo je to ten Bůh a jak ho poznám! Tak mi řekni, co je špatného na potratu a euthanasii! Ukaž mi toho tvého Boha… 

   

Jak ráda bych vám všechno řekla a byla zapálená tak jako svatý Pavel na svých cestách... Každý večer prosím za ty, kdo nepoznali a chtějí poznat; za ty, kteří jsou ztracení a neznají cestu. Také prosím mou patronku, Terezku, která je mi velkým vzorem… 

   

Stejně, jako prosím já, proste také vy… Když si budete myslet, že hledáte, nebojte se říct: 

  „Dej mi směr, Pane, a já půjdu.“  

 
Zobrazeno 2368×

Komentáře

Markéta Pavelková

moc pěkné a povzbudívé! díky Ti mockrát!!=))

Fanóch

Super, moc si vážím takových lidí, kteří dovedou plně využívat darů Ducha svatého, a dávat o tom svědectví- v záři hvězd, zapalených Bohem pro druhé, které jsou jedno velké Boží světlo, ...a ty patříš určitě mezi ty hvězdy. ...Pán je dobrý! :-)

Zobrazit 6 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio