Uspěchané, šťastné a veselé aneb Já bych chtěl džípa…

18. 12. 2008 10:12
Rubrika: Živote

Super, zelená! Podívala jsem se na semafor. Docela mě překvapilo, že je zelená, protože v mém případě se to stává spíš naopak. Dneska nebylo zrovna hezky a rozhodně to nepřipomínalo ani trochu tu krásnou atmosféru Vánoc. Tedy, kromě té kupy lidí, kteří pořád někam spěchali a nedívali se nalevo ani napravo… Nebylo mi to zrovna příjemné, protože jsem nechtěla být jako ti všichni spěchající, kteří do vás omylem vrazí a jakoby nic jdou zase dál. Nechtěla jsem uspěchané Vánoce. Ale nějak mě to do toho spěchajícího davu, který se žene za dárky, vtáhlo a já pospíchala na zelenou.

 

Začalo pršet a já jsem zrovna neměla po ruce deštník. Normálně mi déšť nevadí, ale dneska jsem měla špatnou náladu. Mozek mi pořád dokola připomínal, co mám ještě koupit a čím bych mohla potěšit ostatní. Stála jsem u výlohy jednoho z obchodů, když v tom jsem uslyšela holčičí hlásek:

 

„Mamí, a napsala Nikojka taky dopis Ješíškovi?“

 

 Otočila jsem se. Stálo tam malé okaté děvčátko s culíčky a do obličeje mělo naraženou čepici s bambulí. Usmála jsem se na něj a ono se šibalsky usmálo na mě (tyhle úsměvy miluju).

 

 „To víš, že ano. V nemocnici taky chodí Ježíšek a nechává pod stromečkem dětem dárky.“ Řekla s klidem maminka a dcerušku pohladila. Chvíli jsem se zamyslela a…v tom jsem si vzpomněla! Co to ten kluk psal…

 

„Já bych chtěl džípa…“ Už vím, na koho jsem zapomněla… Ale jak se jen jmenoval… Petřík? „Já bych chtěl džípa, protože mám rád auta.“ Usmála jsem se a letěla do nejbližšího obchodu. Naše třída dostala nabídku udělat radost jednomu dítěti z Dětského domova… A my jsme si vybrali pětiletého romského klučinu. Speciální přání spolužaček bylo, aby byl „černej“ a že chtějí jedině „černouška“. Nějak jsem tušila, že jeho největším přáním asi je mít mámu a tátu, ale jaké by to byly Vánoce bez splněného přání… Ta myšlenka mě zahřála u srdce a hned jsem se šla podívat na džípy na dálkové ovládání.

 

Když jsem vyšla z obchodu, pršelo už celkem vydatně a byla mlha, kolem žádný sníh… Ale mě už to nevadilo. Přišla jsem k přechodu a svítila červená, ale některým barvoslepým uspěchancům to asi nevadilo. Dívala jsem se na lidi kolem sebe. Jedna paní vezla kočárek s dítětem a v ruce dvě tašky s logem Penny Market a Rossman. Podívala jsem se na dalšího netrpělivého člověka. Byl to pán a telefonoval, chvílemi zvyšoval hlas. Přede mnou stála parta kluků stejného věku, jako já. Pak jsem ucítila pach z cigaret… Tak tohle mají být ty „Šťastné a veselé Vánoce“?

 

Pro někoho ty „šťastné a veselé Vánoce“ jsou dobou nakupování a shánění značkových dárků, ale hlavně, aby už skončily. Pro někoho je to chvíle, kdy může ukázat své kuchařské umění… Někdo je zase naopak rád, že vypadne na Vánoce z domu a pěkně se na Silvestra ožere a k tomu sbalí tu sexy bloncku… A někdo třeba nezapomíná na ty, kteří by Vánoce chtěli prožít opravdově a nebyly to pro ně jen „povrchní, rutinní Vánoce“. Pro křesťana by to měly být Svátky s velkým S, protože tak, jako se Ježíš narodil v chlévě, chce taky přijít mezi nás, do našich rodin… Ale my si ho leckdy kvůli naší uspěchanosti vůbec nevšímáme. Zkusme se někdy na chvíli zastavit a podívat se pořádně kolem sebe… Nejen očima, ale taky srdcem.

 

Malá holčička pamatovala na Nikolku v nemocnici a bála se, aby na ni Ježíšek nezapomněl… Petřík z Dětského domova dostane na Vánoce svou oblíbenou hračku… Bude šťastný, že na něj Ježíšek nezapomněl a v hloubi duše bude doufat, že snad někdy bude u stromečku s jeho rodiči, maminkou a tatínkem…

 

Tohle jsou ty opravdově prožité a krásné Vánoce, které chci popřát vám všem… Tak tedy, „Šťastné a veselé“!

 

 

Zobrazeno 2425×

Komentáře

zuzunda

zdarec kiki.. máš pravdu někteří lidé si neuvědomují sílu vánoc.. já se o vánocích těším hlavně na chvíli kdy si mí blízcí rozbalí dárky ode mě a jak já doufám objeví se na jejich tváři úsměv ... ráda dělám někomu radost a o vánocích ještě radši... vždyt ale tou největší radostí je narození Ježíše Krista, že??!!.. tak štastný a veselý... (a doufám, že tobě udělal aspoň malou radost dárek ode mě =))

kristinad

Tristitia: ahoj Kláro:) díky za komentář a musím říct, že vlastně není za potřebí diskutovat, jak to s těmi lidmi u přechodu mohlo být, protože si každá jen domýšlíme, jací vlastně byli a co ten pán říkal do telefonu... byl to můj dojem, když jsem je tam viděla stát a je pravda, že teď mají Vánoce pro mnohé lidi úplně jiný nádech. Možná kdybys ty lidi viděla ty, řekla bys taky něco jiného... A možná ten džíp pro romského chlapečka udělá větší radost jemu, než ostatním spěchajícím lidem, nemyslíš? :)

Zobrazit 6 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio